Co nepatří do kanalizace

Podmínky pro vypouštění odpadních vod do kanalizace

Vypouštění odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu je řešeno Kanalizačním řádem. Ten stanovuje podmínky, za kterých se producentům povoluje vypouštět do kanalizace odpadní vody. Velkou část odpadních vod tvoří odpadní vody ze zdravotnických zařízení, průmyslových podniků a provozoven, tito významní znečišťovatelé mají stanoveny individuální limity předepsané rozhodnutím Městského úřadu, pro ostatní platí všeobecné koncentrace znečišťujících látek vypouštěných do kanalizace. Podmínky pro vypouštění byly stanoveny proto, aby čistírny odpadních vod (ČOV) do nichž ústí kanalizace měst, byly schopny odpadní vodu vyčistit a neznečisťovalo se životní prostředí.

Do stokové sítě nepatří následující látky:
  • Látky radioaktivní
  • Látky infekční a karcinogení
  • Jedy, žíraviny a výbušniny
  • Pesticidy
  • Omamné látky, hořlavé látky
  • Biologicky nerozložitelné tenzidy
  • Organická rozpouštědla
  • Ropné látky, silážní šťávy
  • Průmyslová a statková hnojiva
  • Látky způsobující změnu barvy vody
  • Látky, které by mohly způsobit ucpání kanalizační stoky
  • Pevné odpady včetně kuchyňských, ať ve formě pevné nebo rozmělněné, které se dají zneškodňovat tzv. „suchou cestou”

Jak je uvedeno, do kanalizace nepatří řada látek, a s těmito látkami potažmo odpady je nutno nakládat dle jejich povahy, a to v režimu platné legislativy. Odpad ukládejte roztříděný do kontejnerů, sběrných dvorů a sběrových míst.

Tuky - velký problém pro kanalizaci

Po ochlazení tuku v kanalizaci vznikají hrudky, které se postupně nabalují a zachycují do sebe další příměsi, které pak ucpávají čerpadla v čerpacích stanicích na kanalizaci, obalují sondy, které ovládají chod čerpadel a zastavují je. Tuky se v kanalizaci také částečně rozkládají, vznikají mastné kyseliny a ty zvyšují korozi stěn kanálů a potrubí. V extrémních případech vznikne tuková kra a dojde k úplnému ucpání kanalizace. Následně musí provozovatel vodohospodářské infrastruktury provést čištění kanalizace kombinovanými tlakovými vozy, které materiál včetně tuků rozplaví a zachytí a ten je pak odvezen na skládku. Stejně tak tuk působí i problémy v samotném procesu čištění na čistírnách odpadních vod a to tím, že prochází čistírnou a zhoršuje vlastnosti aktivovaného kalu a následně tedy i odtokové parametry odpadní vody do recipientu.

Řešení pro domácnosti:

Kanalizační řád nezakazuje vypouštět vodu s tuky z domácností, ale povolené koncentrace tuků ve vypouštěné splaškové vodě jsou tak nízké, že z nich zákaz vylévání tuků do odpadů vyplývá. V případě nakládání s kuchyňskými odpady v domácnostech je rozumné oleje a tuky přendat například do krabice od mléka či starého sáčku, olej přelít do PET lahve či láhve od oleje a odevzdat jako tříděný odpad.

Řešení pro restaurační provozy:

Pro vývařovny a podobné provozy platí povinnost zachycení tuků v lapácích tuků a olejů a povinnost řádně je provozovat. Lapák tuků je zařízení sloužící především k ochraně kanalizace před mechanickými problémy při zalepování potrubí tukem. Vhodnost lapáku z hlediska jeho použití s ohledem na kapacitu je dána jmenovitou velikostí (NG) což je bezrozměrné číslo udávající ověřenou schopnost lapáku zachycovat tuky a oleje při odpovídajícím průtoku. Určení jmenovité velikosti je výsledkem zkoušky typu uskutečněné dle ČSN EN 1825-1. Tuková odpadní voda musí být napojena na samostatnou kanalizační větev, která je zaústěna do lapáku tuku a z lapáku pak do komunální kanalizace. Na tukovou kanalizaci se napojují výlevky, dřezy a žlaby z přípraven masa, varny, výdeje jídel, mytí stolního a provozního nádobí (otázkou je napojení odpadů z myček). Základním principem činnosti lapáku tuku je sedimentační proces v čase, který je důležitý pro odstranění volných tuků a ještě mnohem více emulgovaných tuků (emulgovaný tuk se vyskytuje hlavně z odpadních potrubí myček působením chemických prostředků a mechanického účinku trysek). Odsazované tuky a oleje (jsou lehčí) jsou zachycovány na přepážce lapáku. Po určité době provozu (dle provozního řádu), je tuk z hladiny lapáku odčerpáván, po naplnění pak celý lapák vyčištěn. Vzniklý odpad musí být předán oprávněné firmě k likvidaci.

Drtiče kuchyňského odpadu:

Kuchyňské odpadky nepatří do kanalizace, je nerozumné lehce oddělitelný odpad drtit a směšovat s odpadní vodou, ze které je následně velmi nákladné jeho odstranění na ČOV. Ti co používají drtiče kuchyňských odpadů a rozmělněné odpady splachují do kanalizační sítě, porušují kanalizační řád dle vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích. Tyto odpady podléhají režimu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a dle vyhlášky č. 381/2001 Sb. je kompostovatelný kuchyňský odpad zařazen do kategorie komunálního odpadu. Kuchyňský odpad způsobuje ucpání kanalizační přípojky, ucpání veřejné kanalizace, zvýšení zápachu a podporuje množení hlodavců, kteří dobře živení přežívají v kanalizaci.

Stomatologické ordinace:

Každá stomatologická souprava musí být vybavena separátorem amalgámu. Těžké kovy, jako je rtuť obsažená v amalgámu, velmi znečišťují odpadní vody a nesmí být vypouštěny do kanalizace.

Související legislativa:

Zákon č. 254/2001 Sb. - o vodách (vodní zákon) a související předpisy, 
Nařízení vlády č. 229/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb.,  
Zákon o vodovodech a kanalizacích č. 274/2001 Sb., 
Prováděcí vyhláška 428/2001 Sb. kterou se provádí zákon č.274/2001 Sb., o vodovodech 
a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění vyhlášky č. 146/2004 Sb. a vyhlášky č.515/2006 Sb. 
 
Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech, v platném znění, vyhláška č. 341/2008 Sb. o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, vyhláška č. 381/2001 Sb., Katalog odpadů.

Pokud již dojde k závažnému ohrožení kvality odpadních vod, je původce havárie povinen učinit veškerá opatření k odstranění závady, a to na vlastní náklady. Původce havárie je právně odpovědný za znečištění kanalizace, za ohrožení chodu ČOV, příp. i znečištění recipientu, za což mu hrozí sankce.