VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST

Informace provozovatele kanalizační sítě

Veškeré manipulace na kanalizační síti pro veřejnou potřebu, provozované VAS,a.s. divizí Brno - venkov, může provádět pouze VAS,a.s., která je v souladu s příslušným Kanalizačním řádem zodpovědná za množství a kvalitu odváděné odpadní vody.

Ze shora uvedených důvodů se realizace kanalizační přípojky dotýká plnění provozních povinností VAS,a.s., obsažených v provozní smlouvě uzavřené s majitelem infrastrukturního majetku, a proto si VAS,a.s. divize Brno - venkov vyhrazuje právo na stanovení technických podmínek pro
napojení nemovitosti na kanalizaci pro veřejnou potřebu včetně postupu který musí být dodržen od převzetí podkladů potřebných pro napojení nemovitosti po uzavření SMLOUVY O DODÁVCE VODY A ODKANALIZOVÁNÍ.
Podle § 32 a § 33 Zákona č. 274/2001 Sb. O vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů jsou za přestupky fyzických osob a správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob považovány mj. např. práce prováděné v ochranném pásmu kanalizace bez souhlasu provozovatele, poškození kanalizace , neoprávněná manipulace s kanalizací, vypouštění odpadní vody bez uzavřené smlouvy, vypouštění odpadních vod přes septik nebo žumpu, neprovádění řádného provozu kanalizační přípojky. Pokuty, které lze za přestupky uložit sahají do výše až 500 tis. Kč.

Všeobecné informace

Na realizaci kanalizační přípojky v zastavěném území se vztahuje následující legislativa :

• Zákon č. 274/2004 Sb., o vodovodech a kanalizacích
• Zákon o odpadech č.185/2001 Sb., Vyhl.č.381/2001 Sb., Katalog odpadů
• Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon
  

Dále v textu citovaná práva a povinnosti vlastníka kanalizace pro veřejnou potřebu jsou smluvně převedeny na provozovatele vodovodu pro veřejnou potřebu VAS,a.s. divizi Brno - venkov.

1. Kanalizačními přípojkami se připojují nemovitosti na kanalizační zařízení pro veřejnou potřebu. Jedná se o samostatnou stavbu tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě.
2. Vnitřní kanalizace je potrubí určené k odvádění odpadních vod, případně srážkových vod, z pozemku nebo stavby až k místu připojení na kanalizační přípojku.
3. Vlastníkem kanalizační přípojky je vlastník pozemku nebo stavby připojené na kanalizaci, neprokáže-li se jinak. Výjimkou mohou být pouze smlouvou doložené případy dokládající, že přípojka nebo její část byla předána majiteli kanalizace.
4. Kanalizační přípojka se zřizuje pro každou nemovitost s vlastním popisným číslem. Jednu kanalizační přípojku nelze realizovat pro dva nebo více pozemků evidovaných v katastru nemovitostí s více vlastníky.
5. Vlastník kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn , je povinen umožnit připojení na kanalizaci, pokud to umožňují kapacitní a další technické požadavky.
6. Odvedení odpadních vod z pozemku nebo stavby je splněno okamžikem vtoku odpadních vod z kanalizační přípojky do kanalizace.
7. Náklady na realizaci napojení kanalizační přípojky na kanalizaci hradí vlastník jemuž je umožněno napojení, pokud se nedohodnou jinak.
8. Vlastník kanalizační přípojky je povinen zajistit, aby kanalizační přípojka byla provedena jakovodotěsná a tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je zaústěna.
9. Opravy a údržbu kanalizačních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství, zajišťuje provozovatel z provozních nákladů. Veřejným prostranstvím se rozumí všechny prostory sloužící obecnému užívání, přístupné každému bez omezení a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.
10. Opravy kanalizačních přípojek jsou opatření k odstranění místních závad, a to buď uvedením do předchozího stavu, kdy se jedná o použití stejných materiálů, dílů a součástí , nebo se jedná o uvedení do provozuschopného stavu za použití jiných než původních materiálů tak, aby nedošlo k technickému zhodnocení přípojky.
11. Údržba kanalizačních přípojek je běžnou činností provozovatele na kterou nemusí být stavební povolení ani se neprovádí ohlašovací povinnost. Jedná se o práce, které zpomalují, případně předchází fyzickému opotřebení a jeho následkům, zajišťují stálou provozuschopnost a současně se při nich odstraňují drobnější závady.
12. Pokud v rámci provozování, provádění údržby a oprav VAS,a.s. zjistí, že technický stav přípojky je nevyhovující nebo neopravitelný, musí následovat rekonstrukce celé přípojky majitelem nemovitosti.
13. Do kanalizace pro veřejnou potřebu mohou být odváděny pouze vody znečištěné v míře a množství stanoveném v Kanalizačním řádu a ve SMLOUVĚ O DODÁVCE VODY A ODKANALIZOVÁNÍ. U splaškové kanalizace je základním předpokladem pro provádění kontroly množství vypouštěných odpadních vod realizace kontrolní šachtičky na splaškové kanalizační přípojce.
14. Do kanalizace ukončené čistírnou není dovoleno vypouštět odpadní vody přes septiky ani přes žumpy.
15. Likvidace vody neznečištěné – např. podzemní , pramenité, dešťové odtékající z čistých ploch, musí být řešena mimo jednotnou nebo splaškovou kanalizaci ( zasakování apod.).
16. Na splaškovou kanalizaci lze napojit pouze odpadní vody z kuchyňských dřezů, WC, koupelen a prádelen.
17. Kanalizační přípojky musí být v souběhu a při křížení uloženy hlouběji než vodovodní potrubí. Výjimku lze povolit pouze za předpokladu, že bude provedeno takové technické opatření, které zamezí možnosti kontaminace pitné vody vodou odpadní, a to při běžném provozu i v případě poruchy kanalizace.
18. Odpadní vody, které k dodržení nejvyšší míry znečištění podle Kanalizačního řádu vyžadují předchozí čištění, mohou být vypouštěny do kanalizace jen s povolením vodoprávního úřadu.
19. Kuchyňský odpad je podle. vyhl.č.381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, zařazen pod č. 20 01 08 jako organický kompostovatelný biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven a je povinnost s ním nakládat v souladu se zákonem o odpadech č.185/2001 Sb., v platném znění. Takový pevný odpad není běžnou součástí komunálních odpadních vod a způsobuje vážné problémy nejen s odváděním odpadních vod kanalizační sítí, ale také při jejich čištění a následném vypouštění do toků. Kanalizace slouží výhradně pro odvádění a zneškodňování odpadních vod, které přesně definuje zákon č. 254/2001 Sb. o vodách.
20. Vlastník kanalizace je povinen zajistit průběžné vedení majetkové a provozní evidence.
21. K bezprostřední ochraně kanalizačních stok před poškozením jsou vymezena ochranná pásma. Ochranné pásmo je vymezeno vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny kanalizační stoky do průměru 500 mm včetně, 1,5 m, nad průměr 500 mm, 2,5 m. U stok průměru nad 200 mm včetně, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m se šířka zvětšuje na obě strany o 1,0 m. Bez souhlasu provozovatele se nesmí v ochranném pásmu provádět zemní práce, stavby, umisťovat konstrukce, vysazovat stromy, provádět terénní úpravy, realizovat skládky materiálu.
22. Výstavba kanalizační přípojky vyžaduje územní rozhodnutí. Stavební úřad může v územním rozhodnutí u jednoduchých staveb na žádost stanovit, nevylučuje-li to povaha věci, že nebude požadovat ohlášení stavby. Místo územního rozhodnutí může stavební úřad pro přípojky kratší jak 50 m vydat územní souhlas. K žádosti je třeba přiložit jednoduchou projektovou dokumentaci zpracovanou podle technických požadavků na kanalizační přípojku. Dokumentace musí sestávat z technického popisu a příslušných výkresů.
23. Výstavba kanalizační přípojky v délce do 50 m je stavba nevyžadující stavební povolení ani ohlášení. Kanalizační přípojka musí být provedena podle daných technických požadavků provozovatele na kanalizační přípojky. Za předpokladu, že stavebník bude mít zajištěn stavební dozor, není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý, může stavbu provést svépomocí. Stavební dozor odpovídá spolu se stavebníkem za dodržení technických podmínek realizace. Stavební dozor mohou vykonávat osoby s vysokoškolským vzděláním stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb.
24. Kanalizační přípojka delší jak 50 m je jednoduchou stavbou a vyžaduje Ohlášení stavebnímu úřadu. K provedení Ohlášené stavby dává stavební úřad písemný souhlas. K žádosti se m.j. připojuje jednoduchá projektová dokumentace zpracovaná na základě daných technických požadavků na kanalizační přípojky. Za předpokladu, že stavebník bude mít zajištěn stavebnídozor, není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý, může stavbu provést svépomocí. Stavební dozor odpovídá spolu se stavebníkem za dodržení technických podmínek realizace. Stavební dozor mohou vykonávat osoby s vysokoškolským vzděláním stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb.
25. Projektovou dokumentaci může kromě projektanta s oprávněním pro tuto činnost zpracovat i osoba s vysokoškolským vzděláním stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb.
26. Je-li stoková síť oddílná, musí být i vnitřní kanalizace oddílná.
27. Potrubí kanalizační přípojky musí být uloženo do nezámrzné hloubky nebo se musí chránit proti zamrznutí, např. tepelnou izolací.
28. Čistící šachtičky nebo čistící kusy se nesmí osadit v místnostech, ve kterých by případný únik odpadních vody mohl ohrozit zdravé podmínky při užívání stavby.